Nacházíte se : Úvod » Všeobecné informace » Zajímavosti » Alpy - všeobecné informace

Všeobecné informace o Alpách

Přidat na facebook  

Alpy - od věčného sněhu k vinohradům

Majestátní svět pohoří - ať stojíme před pověstmi opředeným horským "králem" König Watzmann, nebo pohlížíme z vrcholu Ortler na třítisícovky kolem nás, horští velikání na nás většinou působí velkolepým dojmem už díky obrovským, ničím nesrovnatelným rozměrům. Mezi sněhem pokrytými špičkami nás uchvátí svět bohatosti: rozeklané skály a strmé stěny, místy divoké, jinde něžně zurčící horské potoky, průzračná plesa, sytě zelené louky a příkré svahy vinohradů, bizarní propasti, malebná městečka a kostelíky. Tato pestrá mozaika tvoří jednu z největších rekreačních oblastí v Evropě.
Zdejší infrastruktura se za poslední roky velmi změnila. Bylo to však nutné, protože turistika se stala v mnohých alpských regionech jediným perspektivním zdrojem obživy místních obyvatel. Proto se také investovaly miliardy do modernizování nabídky pro využití volného času. Vznikly zde nové kryté plavecké haly s bohatou nabídkou atrakcí, zábavní parky, cyklotrasy a cyklostezky, kanoistické kluby a mnoho dalších možností. Vše aby odpovídalo trendu doby, která dnes patří k tomuto kraji stejně jako pečlivě udržované tradice a slavnosti. Horská turistika je opět v módě. Ve snaze umožnit poznání alpského horského světa v celé jeho fascinující rozmanitosti byly zpřístupněny především jednoduché trasy, které dobře zrcadlí ráz krajiny.

Převážná část východního alpského pohoří leží na rakouském území. Mezi oblastí Vorarlberg ležící na západě a Vídní na východě se řadí jedno horské pohoří za druhým. Masivům Silvrettu, Rätikonu a skupině Verwall, spojující Vorarlberg s oblastí Tyrol, propůjčuje majestátnost nejedna tisícovka. Na tato pohoří se dále napojují Ötztalské, Stubaiské a Zillertalské Alpy, které tvoří jádro rakouských Alp a dosahují díky vrcholu Grossvenediger, 3 666 m, pokrytému ledovcem, a vrcholu Gross glockner, 3 797 m, největších výšek v pohoří Vysoké Taury (Hohe Tauern).

Úrodná údolí a grandiózní skalní scenérie tvoří typický obraz jihotyrolské krajiny, které dominují masivy Dolomitů. Na západě země leží pohoří Ortler, 3 905 m, na jehož vrchol mohou zkušení horolezci vystoupit od Suldenu v dvoudenní túře. Dále jižněji, v překrásných horách kolem jezera Garda, lze podnikat díky středozemskému klimatu turistické cesty po celý rok. Alpské trasy zahrnují putování od oblastí věčného sněhu až po svahy s vinnou révou.

Vznik Alp

Stejně jako většina ostatních pohoří na povrchu zemském i Alpy vznikly působením zemských vnitřních sil a pohybů, které do dnešního dne mění místy až 70 km silnou vnější kůru Země. Šest velkých a pár desítek menších desek tvoří  tzv. kůži Země. Pohybují se na hustém tekutém podkladu rychlostí cca 2 cm za jeden rok podobně jako ledové kry na vodě. Pokud se dvě desky od sebe vzdalují, vznikne mezi nimi oceán a bazaltové magma z útrob Země vyplňuje rozšiřující se puklinu v zemské kůře. Zchlazením magmatu je vrstva oceánské bazaltové kůry stále silnější a těžší a noří se zpět do zemského pláště. Kontinenty se pohybují stále více směrem k sobě a na okrajích vytlačují zvrásněné horské masivy. Jeden kontinentální úlomek africké desky, jadranská deska, se před 50 miliony let posunul 150 km daleko přes jižní okraj evropské desky. Při tomto obrovském přesunu byly sedimenty obou desek vyvrásněny do vysokých pohoří. Obrysy alpských pohoří se i dnes neustále mění působením erozivních sil. Voda, led a silné větry a měnící se klimatické podmínky způsobují často hluboko zasahující odnosy hornin, které neustále přetvářejí vzhled Země. Stejně tak vymílají řeky a potoky hluboká údolí na zemi.

Horniny a minerály

Alpské skalní stěny umožňují pohled do horninových struktur zemské kůry.
Magmatická hornina - se tvoří tehdy, když tekuté magma vytéká z vnějšího zemského pláště a na povrchu ztuhne. Velmi rozšířenou hlubinnou horninou je granit.
Povětrnostními vlivy se uvolňují kamenné bloky, které se časem rozpadají na suť a písek a řeky je odnášejí do moře. Chemickými a fyzikálními procesy tyto usazeniny v průběhu doby tvrdnou na horniny vzniklé sedimentací (vápenec).
Metamorfované horniny - vznikají přetvořením magmatické horniny a usazenin, což probíhá pod velkým tlakem nebo za vysokých teplot.
Teploty kontinentální zemské kůry, které se pohybují mezi 300 a 650° C, umožňují vznik celé řady minerálů. Je už známo více než 2 000 druhů, ale objevují se stále nové. Téměř všechny minerály jsou krystalického původu a jsou fascinujícím svědectvím o dějinách Země.

Flora

Komu by se nelíbily alpské květiny vyvedené v zářivých barvách a tvarech často připomínajících exotické rostliny. Okolní svět alpské flóry je podstatně drsnější než prostředí údolního rostlinstva, horské květiny mají kratší vegetační dobu, kterou vyrovnávají dlouholetým růstem, stále zelenými listy a časným rozkvětem. Rostliny jsou také vystaveny silnému větru, intenzivnímu ultrafialovému záření a jsou ohroženy kamennými a sněhovými lavinami. Těmto ztíženým životním podmínkám se ale alpské rostliny za mnohé tisíciletí přizpůsobily. Také královna alpských květin tzv. protěž alpská, se sem dostala v teplejších obdobích až z východní asie. Filcové ochlupení ji úspěšně chrání před drsným horským podnebím.
Od plochého předhůří až k nejvyšším horským vrcholům se vyskytují různé vegetační stupně: Pásmo alpského předhůří tvoří převážně jehličnaté lesy, které se táhnou až do výšky 1 700 - 2 000 m. Nad tímto pásmem se vyskytují kosodřeviny a keříky. V alpském pásmu nad hranici lesa jsou schopny odolávat drsnému podnebí už jen určité druhy travin. V niválních výškách nad sněžnou čarou mezi 2 500 - 3 200 m se udržují jen řídké koberce alpských travin.

Fauna

Životní podmínky, které se zhoršují s rostoucí nadmořskou výškou, utvářejí nejen jinou vegetaci, ale i odpovídající živočišnou říši. Zvířata se přizpůsobují okolnímu světu posílenou činností srdce a pevnými cévami, tmavým zabarvením a hustým ochlupením. V listnatých lesích žijí veverky, kuny lesní, datli, sovy, mloci skvrnití, tesaříci alpští, tetřevi, jeřábci a tetřívci. Jehličnatý les obývá ořešník kropenatý, křivonoska, datel černý, sýc rousný a kulíšek nejmenší. Vegetační stupeň s keříky obývají bělokuři rousní, orebice horská, bělořité šedí, svišti horští, kamzíci, kozorozi, hranostajové, lišky a nejrůznější motýli. V niválním pásmu nad sněžnou čarou žijí roztoči, chvostoskoci, pavouci, komáři a motýli. Na firnových polích a ledovcích se nachází jen protozoon, želvušky a druh blechy Isotoma saltans.

Adria Sun na facebooku     Email: adriasun@adriasun.cz     Tel: +420 777 224 446

Lyžování pro rodiny s dětmiLyžování pro začátečníkyLyžování pro pokročiléRakouské Alpy Autobusem